
[ leden ] - [ únor ] - [
březen ] - [ duben ] - [
květen ] - [ červen ]
[ červenec] - [ srpen ] - [
září ] - [ říjen ] - [
listopad] - [ prosinec ]
Dneska mají holky šanci získat spoustu bodů pro putování Narnií. Čeká je totiž několik soutěží a jsem zvědavá, jak jim to půjde. Pojďte se s námi podívat.
Takže holky, začneme tím, že dostanete pět hadráků a budete házet na určitou vzdálenost do hrnce. Kolikrát se strefíš, tolik máš bodů. Tady je mísa s vodou a tvým úkolem bude z té vody vylovit jablko, ale nesmíš používat ruce, jenom pusu. Máš na to deset vteřin. Dalším úkolem je házení na basketbalový koš. Máš pět hodů a zase za každý dobrý hod je bod.
Vezmi si tenisovou pálku a pěnový míček a ukaž, kolikrát ha dokážeš pinkat do výšky. Máš pro to vyhrazený tenhle prostor a pokud ho překročíš, musíš pokus ukončit. Máš celkem tři pokusy a započítá se ten s nejvyšším počtem pinknutí. Teď vás čeká náročný úkol. Každá si vezmete vidličku, dáte ji do pusy a na ní si dáte hopik a musíte obejít tady ty dva stromy a vrátit se zpátky, aniž by vám hopik spadnul. Pokud ti spadne, musíš jít zase od začátku.
Holky bojovaly skutečně ze všech sil a taky všechny zabodovaly.
“Kdo mluvil pravdu, holky, Lucinka, nebo Edmund?“ ptáme se na dnešní schůzce DSHJK. No jasně, že Lucinka. Akorát že ostatním přišlo, že Narnie musí být nějaký výmysl, protože něco takového přece neexistuje! Ale můžeme to opravdu vědět jistě? Co když některé věci jsou, akorát že jsme se s nimi sami ještě nesetkali? A proč ti, co tvrdí, že je poznali, si podle nás jen vymýšlejí? Co když se mýlíme my? A tak to, co objevila Lucinka, je pro ostatní zatím zahaleno tajemstvím, ale i oni určitě brzy zjistí, že je Narnie skutečná.
Také my jsme na dnešek naplánovali odkrývání tajemství, které je sladké, slaďoučké. A tak jsme loupaly a strouhaly jablka, vážily mouku, cukr, rozbíjely vejce, hnětly a válely těsto… Až najednou se na plechu usmívá krásný mřížkový koláč s jablkovou náplní. Tak a teď šup s tím do trouby. Za chvíli je provoněná nejen celá kuchyňka, ale i dům. Už jenom zasypat sněhovým popraškem cukru a můžeme ochutnávat. Je to naprosto báječné! Vyzkoušejte taky!
„Holky, představte si to, někdo zničil obydlí pana fauna!“ zní rozrušené hlasy. „A víte proč?“ „Protože nás u sebe hostil, když jsme se dostaly do Narnie.“ „A Bílé čarodějnici se to nelíbilo, tak se mu pomstila!“ „Co budeme dělat?“ „Přece to nenecháme jenom tak, když byl na nás pan Tumnus tak hodný!!!“ A tak jsme daly hlavy dohromady a rozhodly se: nejdřív to tady panu Tumnusovi dáme do pořádku a potom se ho vydáme hledat. A tak jsme se daly do práce.
Nejprve pověsíme do oken nové závěsy. Je na nich Narnie, její obyvatelé a nechybí ani hrad Cair Paravel (tam se taky jednou podíváme!). Na zdi visí síť a na ni jsme pověsily fotky, aby pan faun měl na nás vzpomínku. Na velkou nástěnku umístíme mapu Narnie, kde budeme vyznačovat naši cestu. (Kdyby jste ji nemohli najít, je schovaná ve skříni.) Hned vedle visí plán naší výpravy po Narnii. A aby bylo jasné, co nás zrovna čeká, napíšeme cedulku a umís-tíme ji pod mapu Narnie, co visí na nástěnce hned vedle dveří. Kdyby se pan Tumnus vrátil dřív, než ho najdeme, bude vědět, kde právě jsme a co děláme.
Nakonec ještě pod strop pověsíme větší síť a na ni všechno možné, co zrovna podzimní příro-da nabízí. Za chvíli se nám nad hlavami vznáší červené, žluté a zelené listí, bílé chmýří, lesk-nou se černé kuličky (co to je, to doopravdy nevíme) a dokrvava se rdí šípky. Uuuuf, a je to hotové, prohlížíme si své dnešní dílo. Tak snad bude mít pan faun radost, až se vrátí. A doufáme, že i vy, až zamíříte do kuchyňky.